VÍTEJTE V ČESKU
Tři krátké hrané filmy od 3 režisérských talentů - Anatomie českého odpoledne, která pásmo otevírá, je letos hodně vidět a sbírá ocenění, kde to jde, a ostatní 2 krátké filmy Protihráč a Hranice s ní tvoří kompaktní celek a příjemný filmový zážitek.Anatomie českého odpoledne (Česko, 2020, 22 min)
Koupání na vlastní nebezpečí.
Anatomie české odpoledne nás přivádí do ráje ponožek v sandálech, vyvalených těl a přesmažených hranolek. Tragédie u jezera, která našla inspiraci ve skutečném případě utonulých dětí na jezeře Lhota, odkrývá povahy místních lidí. Apatie, odevzdanost, neochota, ale i nejistota a strach. To vše se mísí v hutném vzduchu hor[1]kého dne, který přináší pot a slzy v tom nejhorším možném smyslu.
Nešťastná událost utonutí dvou chlapců vietnamského původu v jezeře Lhota nedaleko Prahy vyvolala v roce 2018 vlnu bouřlivých reakcí mířících proti xenofobnímu chování českého obyvatelstva. Tvůrci se od veřejných soudů snaží ve snímku oprostit a přistupují k tématu z hlediska univerzální studie chování davu tváří v tvář cizímu neštěstí. S cílem najít v banálním lokálním prostředí univerzální princip, navazuje režisér Adam Martinec ve svém přístupu na nejlepší tradici české nové vlny.
Scénář a režie: Adam Martinec
Kamera: David Hofmann
Střih: Matěj Sláma
Zvuk: Michael Kocáb
Hrají: Jakub Špalek, Simona Peková, Jiří Šeda, Matouš Borecký, Adam Kyznár, Renata Prokopová, Mikuláš Křen a další
OCENĚNÍ ČESKÝ LEV - NEJLEPŠÍ KRÁTKÝ FILM ROKU 2020
CENA MAGNESIA - NEJLEPŠÍ STUDENTSKÝ FILM ROKU 2020
CENY ČESKÉ FILMOVÉ KRITIKY - NEJLEPŠÍ KRÁTKÝ FILM ROKU 2020
Protihráč (Česko, 2020, 17 min)
Největším soupeřem už nejsou protihráči
Protihráč ukazuje kdysi úspěšného fotbalistu, který na svoji slávu může už jen vzpomínat. Jedinou radostí jsou mu hrací automaty, ke kterým se ale nesmí ani přiblížit. Poslouchat každodenní chlácholení a direktivní pokyny trenéra jsou však přímou cestou ke všemu zapovězenému. Cestou k prohře nad vlastním životem.
Snímek Protihráč je volně inspirován životním příběhem Milana Pacandy, bývalého úspěšného fotbalisty, kterého přemohla závislost na herních automatech. Režisér Ondřej Erban vypráví příběh z pohledu hlavního protagonisty a nechává tak diváka nahlédnout do nitra postavy a jejích nepřetržitých obav. Ve snaze o co největší autenticitu a subjektivitu využívá ruční kameru, která v nepřerušovaných záběrech publiku umožňuje v reálném čase prožít kolotoč neustále se vracejících neodbytných představ a pocitů závislého člověka.
Režie: Ondřej Erban
Scénář: Ondřej Erban
Kamera: David Hofmann
Hrají: Kryštof Hádek, Martin Sitta, Jiří Konvalinka
Ondřej Erban (1986, Praha) získal bakalářský diplom na FAMU na katedře scenáristiky a dramaturgie. Mezi jeho režijní počiny patří krátkometrážní filmy Adnan (2016) zařazený do užšího výběru Ceny Magnesia za nejlepší studentský film. Snímek Sto dvacet osm tisíc (2018), vyhrál na Českých lvech cenu Magnesia za nejlepší studentský film roku 2018 a byl uveden v soutěžní sekci Cinéfondation na prestižním festivalu v Cannes. V současnosti připravuje celovečerní debut Daleko / Blízko (2022).
Hranice
Uposlechnete rozkaz nebo vlastní svědomí?
Hranice otevírá otázku profesních a lidských hodnot. Když se státní hranici snaží nelegálně překročit skupina imigrantů, na povrch vyplouvají rozdílné názory pracovníků celní správy. Kdo je „náš“, kdo je „cizí“, kdo je dobrý a kdo špatný? Všichni se musí řídit pravidly a každý hledá hranici vlastního svědomí.
Mediálně exponované téma uprchlické krize ve snímku Hranice staví hlavní hrdiny před řešení morálního dilematu. Příběh vyprávěný z perspektivy svědomitého vedoucího pracovníka hraniční kontroly, který nade vše staví svoji rodinu, naráží na problematiku osobních zásad a profesních povinností. Divák je postaven před paradox celé situace a sleduje jednotlivé osobnosti, které jsou nedobrovolně postavené proti sobě vlivem systému, se kterým sami nic nezmůžou. Film Hranice je pokusem o spojení uměleckého a žánrového filmu. Dílo používá estetiku žánrového filmu, ale zároveň je oproštěno od principů atrakce. Snímek není podbízivý a snaží se udržet si částečný odstup od emocí. Vizuální stránkou filmu je tak tmavá chladná noc, zatímco kamera se zaměřuje na jednotlivé postavy, jejich vnitřní rozpolcenost a nechává vyniknout pocity probíhající ve tvářích.
Damián Vondrášek (1991, Praha) vystudoval Mediální studia na Univerzitě Karlově a nyní studuje katedru režie pražské FAMU. Jeho první školní film Spolu (2015) získal na Famufestu cenu za nejlepší režii. Snímek Vězení (2016) byl vybrán na festivale v San Sebastianu, uveden na KVIFF v sekci Future Frames a v rámci cen Český lev nominován na Cenu Magnesia za nejlepší studentský film. Jeho zatím poslední film Hranice vznikl v koprodukci Background Films, FAMU a České televize a svou světovou premiéru měl v lednu 2020 na festivalu v Trieste, kde také získal cenu poroty.
ZOBRAZIT NA MAPĚ