Njorek na Rampě – pohodoví muzikanti si hrají s folklórem.

Sál Rampy při koncertu Njorka v sobotu 17.2. na Rampě nebyl tak zaplněný, jako například nedávno na Krausberry, ale fajnšmekři, kteří věděli o co jde, si přišli na své. Ostatní mohou jen litovat, že tam nebyli.
Muzikantské a aranžérské hrátky novějších žánrů s národním folklórem jsou vděčným a častým spojením všude na světě / viz. módní termín worldmusic, i když ten zahrnuje širší spektrum spojení/.U nás, pokud mi paměť sahá, obdobné pokusy dělali kdysi ostravští, spíše popaři Bukanýři, poté sourozenci Ulrychovi se skupinou Javory, folkař Vlasta Redl a v posledních letech nejvíce populární Čechomor, původně Českomoravská hudební společnost.

Njorek ve srovnání s nimi vyniká a nadchl zejména uvolněností hráčského i pěveckého projevu , komorního, ale dostatečně dynamického, a výtečnými instrumentálními výkony /viz. sóla na citeru a „finské cello“/.Staří rockeři či jazzmani vnesli do tématu pohodový nadhled bez pseudoumělecké křeče, i obvyklé harmonie sborů lidovek zněly jinak, zajímavě.
Posluchači jsou navíc obohaceni i o nové drby z pražské hudební scény, zejména Olin se hodně rozpovídal. Vzájemné sympatie klubu a muzikantů budou jistě pokračovat i nadále.